Zástavní právo - slovník pojmů

Zástavní právo patří mezi věcná práva k věci cizí a slouží k zajištění pohledávky včetně jejího příslušenství pro případ, že nebude dlužníkem (zástavní dlužník) včas a řádně splněna. Předmětem zástavního práva je zástava, což může být jak věc movitá nebo nemovitá, tak i jiná pohledávka nebo právo apod., která může být v případě nesplnění pohledávky zpeněžena a výtěžek získá věřitel (zástavní věřitel). Pokud je pohledávka zajištěna na více zástavách, jedná se o tzv. vespolné zástavní právo.

Právně je upraveno v ustanoveních § 152–174 občanského zákoníku. Zákon také zná jako specifické procesní zajišťovací instituty soudcovské a exekutorské zástavní právo na nemovitostech. Zástavní právo může vzniknout na základě zástavní smlouvy, pravomocného rozhodnutí soudu nebo správního úřadu anebo ze zákona. Vždy musí být dostatečně specifikována jak zajišťovaná pohledávka, tak i zástava. Tou může být jak věc movitá či nemovitá, podnik, byt nebo nebytový prostor, obchodní podíl, cenný papír, předmět průmyslového vlastnictví, ale i jiná pohledávka či jiné majetkové právo.

Movitá věc se odevzdává zástavnímu věřiteli nebo skládá do úschovy u třetí osoby, u nemovitostí, bytů a nebytových prostor je nutný vklad do katastru nemovitostí. Pokud by nebyly předmětem této evidence, stejně jako v případě neodevzdání movité zástavy, je nutno zástavní smlouvu sepsat ve formě notářského zápisu a navíc provést zápis v tzv. Rejstříku zástav, který vede notářská komora. Pokud by zástavní dlužník dal do zástavy cizí movitou věc bez souhlasu vlastníka či jiné oprávněné osoby, zástavní právo vznikne jen v případě, pokud ji zástavní věřitel přijme v dobré víře.

U všech ostatních zástav je to možné učinit jen se souhlasem. Jestliže dojde k zastavení pohledávky, která už je zajištěna zástavním právem, jedná se o tzv. podzástavní právo. Souhlasu vlastníka primární zástavy není třeba, je nutné mu ale tuto skutečnost oznámit. Sekundární, podzástavní věřitel pak může dosáhnout zpeněžení primární zástavy místo primárního zástavního věřitele (podzástavce). Zástavní věřitel je oprávněn zástavu držet a má vůči zástavnímu dlužníkovi právo na náhradu nákladů, které mu za dobu detence věci vzniknou. Užívat ji, přivlastňovat si její přírůstky, plody a užitky však může jen s jeho souhlasem. Může ji také předat třetí osobě, ale jen do úschovy, tato třetí osoba nesmí zástavou užívat. Na druhou stranu má zástavní věřitel povinnost zástavu opatrovat a chránit, jinak odpovídá za škodu.

Zástavní dlužník pak především nesmí činit cokoli, čím by došlo ke zhoršení zástavy. Pokud by během trvání zástavního práva ztratila na ceně, musí ji na výzvu zástavního věřitele doplnit.  Zánik zástavního práva Důležité je, že přechodem vlastnictví k zástavě zástavní právo nezaniká, naopak působí vůči každému dalšímu jejímu vlastníkovi, který se tak dostává do pozice zástavního dlužníka.  Zástavní právo zaniká až zánikem zajištěné pohledávky (např. zaplacením), uplynutím doby, pokud bylo zřízeno na dobu určitou, jednostranným vzdáním se zástavního práva ze strany zástavního věřitele, písemnou dohodou, pokud zástavní dlužník místo zástavy složí její obvyklou cenu anebo zánikem zástavy.

Zpeněžení zástavy. Specifickým případem zániku zástavy je její zpeněžení, které může proběhnout tehdy, pokud se zástavní věřitel dostane do prodlení s úplným splněním zajištěné pohledávky a zástavní věřitel zpěněžení navrhne. Zpeněžení může proběhnout buď přímo ve veřejné dražbě nebo tzv. soudním prodejem zástavy, kdy zástavní věřitel nejdříve podá na zástavního dlužníka žalobu na nařízení soudního prodeje zástavy a teprve poté, co mu soud pravomocně a vykonatelně vyhoví, k jeho dalšímu návrhu provede výkon rozhodnutí prodejem zástavy (podobný postup jako při veřejné dražbě, prováděný ale zaměstnanci soudu).

Výtěžek z dražby zástavy pak získá věřitel, a to až do výše své zajištěné pohledávky, zbytek je, po uhrazení nákladů dražby, vrácen zástavnímu dlužníku. Jestliže by někdo tvrdil, že takový prodej není přípustný, musí podat žalobu na zástavního věřitele i dražebníka.

Do doby jejího pravomocného projednání nelze dražit, pokud by se však ukázalo, že žalobu podal bezdůvodně, odpovídá za vzniklou škodu; kromě toho může být povinen nejdříve složit zálohu na případně vzniklou škodu. V případě zastavené pohledávky je poddlužník povinen plnit zástavnímu věřiteli.